Nejčastější oční vady

Krátkozrakost (myopie)

V populaci se udává výskyt až 30%.

Nejčastější refrakční oční vada, postihuje až jednu třetinu populace
Krátkozrakost se projevuje špatným viděním do dálky, nekorigovaná mhouřením očí, horším až nemožným zaostřováním do dálky, někdy bolesti za očima

Korekce se provádí brýlemi s čočkou, která má zápornou hodnotu, čímž zajistíme dobrou zrakovou ostrost do dálky,   u mladších jedinců možnost jak dobré dálky i čtení s jednou dioptrickou korekcí. Tato skupina pacientů je nejvhodnější k refrakčním operacím na rohovce v mladém věku.

 

Vetchozrakost (presbyopie)

Presbyopie se projevuje oddalování textu při čtení, až jsou jednoho dne ruce příliš „krátké“. Nevidíme dobře na jemné ruční práce, neschopnost zaostřit na krátkou vzdálenost.

Presbyopie nastupuje s postupem věku u všech lidí. U normální populace je potřeba předkládat plusovou korekci na blízko v závislosti na zbytkové akomodaci (souvisí s věkem a lehce se individuálně liší. U krátkozrakých je vnímána tím, že nejsou schopni pracovat na blízko s dálkovou korekcí, začínají si sundávat brýle na dálku při potřebě čtení.

 

Dalekozrakost (hypermetropie)

Postihuje zhruba 10 % populace. Jde o vrozenou vadu.

U dalekozrakostí se navození normálního refrakčního stavu oka (dobré zrakové ostrosti do dálky i na blízko) navozuje plusovou korekcí. V mládí většina dětí dokáže akomodačním úsilím slušně vidět jak do dálky, tak na blízko, ale od jisté výše dioptrii je tento stav neúnosný, tudíž pro vytvoření správných vzorců vidění je důležité nosit příslušnou korekci.  Děti s hypermetropii jsou velmi ohroženou skupinou pro možný vznik amblyopie (tupozrakosti), mnohdy velmi dobře maskují skutečnost, že nevidí na obě oči U těch, kteří mají nižší dioptrické vady a vidění do dálky kompenzují zvýšenou akomodací nastupuje dříve neschopnost komfortního čtení až nemožnost práce na blízko. Akomodace, která ještě postačuje k ostrému vidění do dálky, již nepokryje svojí šíři čtení, je potřeba plusové korekce nejprve na blízko,  postupem času s klesající akomodační schopností i do dálky. Konečným projevem je špatné vidění nablízko i na dálku.

Pacienti mají pocit, že jim „DIOPTRIE“ skáčou nahoru rok co rok, ve skutečnosti se jedná pouze o projev vrozené neměnné vady a úbytek akomodace související s věkem. Tato skupina pacientů je nejvhodnější ke korekci multifokálními brýlemi, nebo operaci s multifokálními implantáty.

 

Astigmatismus

Tzv. cylindrická oční vada, nepravidelnost lomivých ploch zejména rohovky, jedná se většinou o vrozenou vadu. Může se vyskytovat společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Míru astigmatismu vyjadřujeme v cylindrických dioptriích v dané ose astigmatismu. Astigmatismus ovlivňuje vidění na blízko i do dálky. Projevuje se bolestí hlavy, únavou, natáčením hlavy do určitého směru, kdy pacient často zaměňuje některé znaky či písmena (např. M za H či N, P za F, K za X, 3za 8 atd.) Astigmatismus se koriguje torickými nebo cylindrickými brýlovými či kontaktními čočkami.

Tato skupina pacientů je vhodná v mladém věku k povrchovým laserovým korekčním zákrokům, stejně tak i nitroočním implantátům přídaným k přirozené čočce, ve vyšším věku k torickým nitroočním čočkám náhradou přirozené čočky, např při operaci šedého zákalu. Jedná se nejvíce profitující pacienty po operaci šedého zákalu, získávají dosud nepoznanou kvalitu vidění bez brýlí.

 

Šedý zákal (Cataracta senilis)

Postihuje převážně lidi vyššího věku, diabetiky dříve, ale může také vzniknout po úrazu oka.
Mezi příznaky patří zamlžené a rozostřené vidění, citlivost na silnější světlo, vyjímečně při pohledu jedním okem dvojité nebo trojité vidění
Jedinou možností léčby šedého zákalu je operační zákrok, při kterém se z oka odstraní zkalená čočka a nahradí se čočkou umělou, která nahrazuje dioptrickou sílu odstraněné lidské čočky. Nejen že nahrazuje přirozenou čočku, ale může „umět“ kompenzovat oční vady. Při biometrickém vyšetření umíme předpovědět dioptický výsledem oka po operaci a dokážeme pacientovi nabídnout, jak by měl stav po operaci vypadat, za předpokladu, že má sítnici v dobrém stavu a správnou neuroadaptaci (tvz. 3D viděni). 

 

Zelený zákal (Glaukom)

Gaukom je pomalu postupující degenerace očního nervu, který vede veškeré informace o obrazech, které dopadají do našeho oka na sítnici.

Hlavní příčinou způsobující poškození optického nervu je vysoký nitrooční tlak. Některé příčiny jsou známé a dají se odstranit, většina je však dosud neznámá. Zpočátku si pacient ničeho nevšímá, nemá potíže, jen citlivými metodami lze detekovat poruchy v zorném poli a na strukturách zrakového nervu nebo v elektrofyziologii vedení vzruchu zrakovým nervem do zrakové kůry v mozku.

Lehce zvýšený nitrooční tlak totiž nepůsobí žádnou bolest ani jiné obtíže. Pokud není člověk vyšetřen včas lékařem, může si svého onemocnění všimnout až s již zřetelnými  poruchami periferního vidění, které patří k příznakům již pokročilého onemocnění. Bohužel tyto poškození je nevratné, souvisí s pokročilou neuropatií zrakového nervu.

Jedinou možností jak pacientovi pomoci je snížení nitroočního tlaku a tím zastavit další destrukci zraku. Možnosti terapie jsou medikamentosní ( kapat kapky), laserové nebo operační. Volba metody je v rukou specialisty.

Proto je velmi důležité přicházet na pravidelné preventivní prohlídky k očnímu lékaři, které vyšší nitrooční tlak jednoznačně odhalí.